- oddíl
I na nás přišla řada s táborovou službou, kdy jsme rozhýbali své ručičky u mytí nádobí a chystání buřťáku (tzn. dříví na večerní opékání buřtů J). Ve volných parných chvilkách jsme si užívali příjemného osvěžení v bazénu nebo jsme trávili čas stavěním domečků v lese. Po odpolední svačině jsme se učili první pomoci, kterou si všichni sami vyzkoušeli. Andula z Červeného kříže nám byla skvělým parťákem J. V zítřejším příspěvku doplníme další info o naší první noční hlídce.
- oddíl
Po náročné hlídce, kdy nás přepadli a vlajky se zmocnili bývalí spolutáborníci, jsme s radostí vynechali rozcvičku. Při ranním nástupu jsme museli na kolenou prosit noční vetřelce o návrat vlajky. Dopolední program jsme zahájili „nečekaně“ bazénem – díky stále trvajícím vysokým teplotám je koupání to jediné, co se nám chce dělat J. Po zchlazení se jsme se přemístili do lesa, kde jsme absolvovali zdravovědu, při které nám táborová zdravotnice Alice řekla například i to, jak postupovat při ošetření různých poranění. Také jsme si zkusili obvazování zlomenin, zastavit tepenné krvácení a také resuscitaci. Odpoledne děti postavili klouzačku k bazénu, kterou si vyzkoušeli nejen děti. Mezitím se všichni vystřídali na „ochutnávačce“ různých chutí a jídel.
O diplomy dnes nebyla nouze,
proto bylo vyslyšeno každé touze! J
- oddíl
Téměř všechny oddílové děti v noci na dnešek přespaly v teepee. Při ranním nástupu nás zaskočila smutná zpráva: náš oddílový instruktor Pápa se rozhodl odjet stonat do domácího prostředí. V oddíle zavládl smutek a Pápovi jsme na rozloučenou předali alespoň diplom. Pápu tímto zdravíme, přejeme brzké uzdravení a těšíme se, že příští rok vydrží až do konce tábora!
Smutek jsme se rozhodli léčit celodenním pochodem s cílovou stanicí koupaliště Police nad Metují. Autobus, klimatizovaný na báječných 45˚C, nás polomrtvé vyplivnul v Křinicích. Danův v autobuse zapomenutý batoh nám pod stěny bryskně vrátil náš úžasný Hlavas. O jednu hodinu, jeden bochník chleba, dvě paštiky a 15 litrů potu později jsme stanuli na Hvězdě. Dědek nás všechny odměnil chlazeným Ledňáčkem a šlapeme dál přes Kovářovu rokli k rybníku do Hlavňova. Dáváme báječnou rybníkovou koupačku prokládanou mnoha druhy nanuků. Po dalších cca 2 kilometrech konečně ve 13:36 dorážíme na vytoužené koupaliště. Převléknout a hurá do vody! Těsně před 14-tou hodinou doráží naše spása Hlavas s teplým obědem. Cpeme se společně s pátým oddílem, co to dá, ale i tak veze Hlavas do tábora zbytky. Super vody o teplotě 21˚C si užíváme do 16-ti hodin a pak už se šikujeme na cestu zpět. Stihli jsme ještě půlhodinový rozchod na polickém námětí. A pak už nás autobusy dopravily až do Heřmánkovic. Na táboře jsme si k večeři opekli buřty a uložili se do hajan.
- oddíl
Jelikož se nás teplé počasí stále drží, rozhodli jsme se, že si naše těla zchladíme na meziměstském koupališti. Aby ale koupaliště nebylo jen tak zadarmo, museli jsme si ho zasloužit, a to pěší túrou až na koupaliště. Podle plánu jsme měli dojít až do Ruprechtic, to se nám ale nepodařilo, neboť jsme se v lese uhnuli směrem na Hynčice. Do Meziměstí jsme dorazili okolo 13-té hodiny. Na koupališti se nám velice líbilo. Nejvíce jsme se vyřádili na klouzačce a tobogánu. Domů do tábora jsme samozřejmě neodešli bez vosího bodnutí, a protože byla túra a bazén velice náročné, cestou zpět jsme se svezli autobusem. V táboře na nás čekal roztopený oheň a my si na něm mohli opéct buřty.
- oddíl
V pátek hned po ránu jsme vyrazili na plánovaný puťák. Bohužel ani ranní start nás neochránil před nesnesitelným vedrem. Rozhodli jsme se proto pro cestu autobusem až do Police, kde jsme zůstali až do pozdních odpoledních hodin na koupališti. Poté, když se teplota snížila z již zmíněné „nesnesitelné“ na „příšernou“, jsme vyrazili na pěší cestu do Broumovských skal, kde na nás čekali mamka a taťka Sůšovi v jejich útulné chatě. Večer, kdy všichni vychladli a ožili, začala zábava se zpěvem a syrovými špekáčky … (zákaz pálení ohňů). Po půlnoci jsme všichni usnuli (- kdo usnul dřív, obdržel lihovkový make-up J).