1. oddíl
Dnešní dopoledne jsme zahájili společnými hrami, jako byly například trojnožka nebo novinová bitka. Mezi tím nám vedoucí připravili obrázkový pamatovák, který nám opět rozhýbal mozkové buňky. Čekání na své kamarády jsme vyplnili několika stolními aktivitami, jako je Člověče, nezlob se, Dobble, Prší či Puzzle na čas. Podařilo se nám najít puzzlového krále Matěje, dobblového kabrňáka Market či Honzíka a Davida jako človíčky, kteří se nezlobí. Samozřejmě došlo i na každodenní bazének, který nesměl chybět. Po poledním klidu jsme měli naplánovaný výlet do broumovského kláštera, který nám nepřekazil ani letní deštík při cestě na autobusovou zastávku. Tuto cestu nám zkomplikovala Vášova a Kubíkova děravá hlava, kdy bez čepice a v kroskách opravdu výlet neabsolvujeme. Již cestou se deštík měnil v postupný liják, který nás donutil vyndat doposud nepoužité pláštěnky. Mokří jako žabáci jsme dorazili do našeho vytčeného cíle – broumovského kláštera, kde jsme s mladým průvodcem poznali nejen jeho místnosti, ale i vamberecké mumie. Klášter jsme opustili opět za slunného počasí a šli si utratit poslední penízky do známého obchodu.
2. oddíl
Dnešní ráno jsme započali lehkou rozcvičkou z důvodu puchýřů z včerejšího celodenního výletu. Po snídani následovalo mytí nádobí, protože na dnešní den nám připadla služba. Také jsme dnes absolvovali zatloukání hřebíků na čas, na přesnost a sek sekyrkou také na přesnost. Abychom se také trochu osvěžili, začali jsme soutěžit ve vodním víceboji ve dvojicích. Odpoledne nás zaskočila velká bouřka a ohromný liják. Toho jsme se ale nezalekli a vydali se do nedalekého kravína, kde jsme potkali malá telátka, selátka, býky, prasata a hlavně kozla Matěje, který nám to tam pěkně zavařil. Utekl z ohrádky a my dostali za úkol ho chytit a zavřít. Po hodinovém lovení se nám konečně Matěje podařilo lapit a my mohli v klidu odejít do tábora, kde jsme nejprve zamířili do sprchy.
3. oddíl
Vlajku jsme uhlídali úspěšně. Hned ráno jsme vyrazili do Broumova, abychom dětem umožnili utratit zbytky kapesného a nakoupit dárečky maminkám, tatínkům a sourozencům. Došlo i na zmrzlinu. Odpoledne jsme hráli bobříka neviditelnosti. Některé děti byly dobře poznat na dálku, některé jsme téměř nerozeznali či nezahlédli. Při hře děti sbíraly slova, ze kterých pak vytvořily příběh či básničku, Jako nejvydařenější jsme ohodnotili příběh Dana (Banána):
„Byl normální den v táboře, ptáci zpívali a kuchařky vařily, když tu náhle Hlavas zakřičel: „Mimozemšťani!“ Sůšovi hned spadly trenky a Lečo řeklo: „Blbost.“ A nebylo se čemu divit, když měl Hlavas čtvrté pivo. Oni to totiž byli medvědi. Všichni se lekli, i druhý oddíl se lekl při hře Hutututu, i sup ze Supího vrchu uletěl, a co bylo v televizi i ten Rumcajs se v tom TV lekl. Vši se tak lekli, že museli na záchod, ale i ten pátej oddíl. Lečo řeklo: „Dostali nás, převlíkli se za medvědy!“
Dnešní noc spíme všichni společně ve vojenském stanu, kde jsme před usnutím nacvičili písničku. Tu zítra předvedeme výměnou za dopis, který nám přišel – autorem dopisu podezíráme Pápu!
4. oddíl
Spaní pod širákem se opravdu vydařilo. Před ulehnutím do našich pelíšků jsme si zahráli noční hru s názvem „na upíry“. Po koupališti na Janovičkách se ozýval vyděšený křik, ale hru jsme si opravdu užili. Těsně před spaním jsme si ještě zahráli hru „dvě pravdy a jedna lež“ a někdy jsme nevěřícně kroutili hlavami nad tím, co se komu kdy stalo. Okolo jedné hodiny ranní se na nás přišel „podívat“ pátý oddíl, který nám odcizil naši oddílovou vlajku. Na ranním nástupu nám pátý oddíl udělil trest za odcizení vlajky. Trestem bylo to, že náš oddíl musel celému táboru převést scénku o tom, co se v noci na koupališti dělo. Dopoledne jsme si zahráli bobříka neviditelnosti, při čemž nejvíce nenápadným bobříkem byla Veru(na) Kašparová, zato nejvíce nápadným bobříkem byla Verča Žižková s Pájou Stárkovou. Po výborném obědě jsme měli polední klid, při kterém nám z nebe spadlo pár kapek, a bouřka nám ukázala svoji sílu. Po utišení bouřky jsme konečně šli vymýšlet scénku. Dalo nám to opravdu zabrat, ale stálo to za to. Scénka byla doplněna o zajímavý příběh popisující celé noční dění a zněla takto:
„Za noci né moc chladné,
plížili se pro vlajku nenápadně,
a říkali si: „o přepadu nikoho nic nenapadne.“
Potom vlajku sebrali, schovali ji a čekali.
když jsme tvrdě spali,
naběhli na nás a hrozně řvali.
Přepadlíci nás svým křikem nevzbudili,
proto jsme za to svoji vlajkou zaplatili.
Ze spacáků nás tahali
a hlasitě „POPLACH“ volali.
A to už jsme se vzbudili.
Po nemilém probuzení jsme byli vyděšeni
a při světlech baterek ostrých, zjistili jsme,
že je to oddíl starších.
Na otázku“ „kde je vlajka?“ jsme se ptali,
oni však nic neříkali.
Poté se s námi rozloučili,
před tím se ještě vyfotili
a dál už nás nerušili.
Ráno:
Barča, Mike a Kučíček
řvali na nás BUDÍČEK!
A k našemu překvapení
vlajka na stožáru není.
Opravdu to nebyl sen,
že byl náš oddíl přepaden
5. oddíl
Vzhledem k noční hře v lese a (úspěšnému) přepadu 4. oddílu byl ranní program posunut až na 10:30 hodin. Poté jsme až do oběda hráli „jmennou řežbu“. Po obědě jsme se vzhledem k bouřce přesunuli do vojenského stanu a pokračovali nošením pinponkového míčku kolem stolu. Den jsme nakonec uzavřeli fackovací elektrikou, bingem a „anonymním“ sepsáním našich kladných charakterových stránek.
