1. oddíl
Ve čtvrtek jsme si splnili svoji druhou a poslední táborovou službu. Během dopoledne nám (a také druhému a třetímu oddílu) Týna a Velké Lečo obatikovaly navázaná trička – všichni jsme se těšili, jak zrovna to naše bude vypadat ￿. My jsme zatím soutěžili s Dídou a Batmanem v zatloukání hřebíků na přesnost. Po velmi horkém poledním klidu, kdy jsme všichni hledali stín, jsme se vydali na krátký výlet do heřmánkovického zemědělského družstva. Nejvíc se nám líbila malá kuřátka, kozel a telátka. Do tábora jsme dorazili tak akorát, abychom připravili malý ohýnek na opékání buřtů. V noci jsme zpečetili službu noční hlídkou.
 
2. oddíl
Hned po snídani jsme se dali do tvoření. Navázali jsme si trička na batikování, a kdo chtěl, mohl si na tričko nasprejovat obrázek či nápis. Poté jsme šli hrát pyramidy a také jsme stříleli ze vzduchovky na vlastnoručně vytvořený terč. Odpoledne jsme vyrazili na kratší procházku na hřiště v Heřmánkovicích, kde jsme zažili spoustu legrace. Cestou tam i zpět jsme zpívali a hráli bombu, medvěda a povodeň. Po příchodu do tábora na nás čekal oheň buřťák. Pro veliké nadšení jsme den ukončili nočními hrami v lese – na bludičky, na upíry a nakonec jsme spali pod širákem
 
3. oddíl
Ráno, pokud ještě nebylo moc horko, jsme si zahráli hru „středověk“. Další v pořadí bylo rozšlapávání balónků. A protože sluníčko začalo připalovat, na zbytek dopoledne jsme zalezli do lesa, kde proběhla další série her. Na odpoledne byl vyhlášen oddílový bobřík mlčení. Díky tomu, že se většina oddílů vypravila mimo tábor a my jsme mluvit nemohli, panovalo v táboře podezřelé ticho. Mlčíce jsme se koupali v bazénu, zahráli si bingo, a aby se nám mlčení zkomplikovalo, nachystali si pro nás vedoucí i táborově-vědomostní kvíz. I oddílové sprchování mělo bez použití hlasu úplně jinou atmosféru. Potichu jsme před večeří provedli zápis do táborové kroniky. Těsně před večeří byl konec bobříka uvítán mohutným „HURÁÁÁ“. Buřty jsme si proto mohli opéci již ve své původní hlučnosti. Večer jsme si ustlali pod širákem a nechali se uspat hororem O fialové mumii .
 
4. oddíl
Po večerním opět podařeném přepadu jsme vstávali do podstatně chladnějšího rána. Po snídani jsme zabalili nejpotřebnější věci a v 9:30 jsme vyrazili do Olivětína na vlakové nádraží, kam jsme došli s časovým náskokem 30 minut a v 10:07 jsme nasedli na vlak směr Teplice nad Metují – skály a přes Teplické skály jsme došli až do Adršpachu. Asi nejvíce jsme si užili výhled na jezírko a krmení kaprů. Výlet byl super a okolo 16. hodiny jsme vyjížděli z Ádru. V Teplicích jsme omylem přestoupili do vlaku, kde byl 5. oddíl, který jel do Náchoda, a my přitom potřebovali jet zpět od Olivětína. Na poslední chvíli jsme nastoupili do toho pravého vlaku . Okolo 18. hodiny jsme dorazili do tábora, kde nám kuchařky schovaly oběd a sladký tvaroh, za což jsme jim byli nesmírně vděční. Dnešní den se obešel bez večerního nástupu, a tak jsme měli možnost se po náročném dni pořádně odpočinout.
 
5. oddíl
Náš den začal akčně, a to ještě v noci. Spánek 5. oddílu (který se správně píše 5. odýl) byl vyrušen nečekaným přepadem. Díky pohotové reakci hlídky a taky střelhbitému zásahu zbytku odýlu byli přepadlíci dopadeni. Dopoledne jsme strávili relativně odpočinkovými aktivitami, abychom nabrali síly na odpolední program, kterým byl přesun pěšo a vlakem na Vysokov. Důvod tohoto přesunu byla účast na simulaci autonehody, kterou jsme vypomohli organizátorům Rescue campu. Byli jsme precizně nalíčeni a namaskováni jejich maskérkami tak, bychom vypadali jako reálně zranění. Měli jsme například otevřenou zlomeninu lýtek, podlitiny, tříštivou zlomeninu lebky, amputované ruce a nohy, střepy zabodnuté v končetinách, otřesy mozku nebo bezvědomí. Sany, Jura a Feri byli po nehodě v předstíraném šoku, přecházející až do hysterie. Poté se všude rozhostil chaos, křik a houkání hasičských vozidel. Po úspěšném zásahu záchranných složek se zdálo, že odjíždíme z5 do tábora, ale nebyla to tak docela pravda. Celému pátému odýlu byly zavázány oči a byli odvezeni neznámo kam a ponecháni na pospas osudu. Zkušeným táborníkům však návrat do tábora nezpůsobil problémy, a tak se za poměrně krátkou dobu vrátili ve zdraví z5 .